čtvrtek 25. října 2007

Prd kamarádi, smečka je to!

Tohle by správně mělo být jak v rubrice Myší historky tak v rubrice Vampír, ale jak to zakoulet nevím, tak je to v kecech.. Už jen proto jak jsem nakecala tenhle perex... kecy kecy plác!

čtvrtek 13. září 2007

úterý 14. srpna 2007

Hmmm nuda

Od tý doby, co jsem si pořídila RSS čtečku, tak jsem si znechutila (no né tak úplně) blogy. Vždycky jsem se na ně musela jít podívat, zadat si je do vyhledávače a průběžně "ručně" kontrolovat, co se na nich děje. Pak jsem si chtěla ušetřit čas a tak jsem si ve wikipéédii přečetla, co že to vlastně je to RSS a pořídila si čtečku....

Teď je to pro mě naprostá nuda. Nemusim nikam chodit, všechno mi to čtečka přinese pod nos a já mam pocit až přílišného ušetřeného času a tim pádem i nudy.

A tak varuju! Vy co vás ještě baví probírat se blogama, nepořizujte si čtečku a už vůbec se nepokoušejte v explorerovi tuhle funkci využít!!!

středa 11. července 2007

Kontrola kyčlí

Jak mi bylo řečeno, prý se těšíte, až to sepíšu a já pořád nic. Tak tady je ona slavná histórie, ale předem upozorňuju, že to nebylo tak velkolepé, jak čekáte :-)) Ale to neznamená, že to tu nemůžu rozpitvat do detailů...

čtvrtek 28. června 2007

čtvrtek 15. března 2007

úterý 6. února 2007

To dítě si z nás tropí blázny

No je tohle normální?..... Posuďte sami.

Přišla jsem na to, že jakmile s Vampírkem vyjedem ven s kočárem, tak je jak mílius, hezky spinká a všichni co nakoukávají do kočáru mají pocit, že je to to nejhodnější a nejzlatější dítě na světě... No dobrá, ale to je venku, dítě se brzo unaví čerstvým vzduchem atd.... Doma pak Vampírek vříská, že ho trápěj prdíky (to je hlavní důvod proč brečí) a tak člověk pořád chová a chová a pšipšiká....

Jenže to není vše. Při naložení dítěte do auta je taky hned klid. Celou cestu pak Vampírek hezky spinká a zas by všichni záviděli zázračné dítě. I to se dá odůvodnit, jízda v autě ho ukolíbává (btw. kdo četl článek o horrorové cestě na kontrolu MHD, tak tu bouračku v tramvaji mladej taky prospal ani nehlesl)....

Tak dál. Přijedeme na návštěvu a ejhle! Vampírek zas spinká v nejlepšim kouká, brouká a rozkošně mává ručkama. Všichni jásají a závidí to přenádherné dítě... Doma pak zas začne ryk.

Nojo, jenže ono to funguje i v případě, že návštěva příjde k nám! Dítko brouká, spinká nechává se návštěvama houpat a návštěvy si pak ťukají na čelo a tvrdí že si vymýšlíme, že takovéhle dítě ani brečet neumí!

A teď vyvrcholení, dnešní den... Honzík vřískal už od rána. Trápily ho prdíky jak nikdy. Nafouknuté bříško, se kterým nešlo hnout. Masáže nezabíraly, horká plína e e, dudlík na uklidnění depa, kapičky proti prdíkům ani náhodou, houpání, drkotání, houpání na míči... to všechno v zavinovačce a bez zavinovačky, atd. atd... nic! Už jsem si říkala, co budu dělat, večer měla přijít návštěva! Do posledních minut před návštěvou hulákal jak pavián, kterému přiskřípli ocas do dvířek od klece. Zazvonil zvonek, návštěva byla tu a co se nestalo? .... ticho.... Honzík usnul, jen si fňuknul, že chce pochovat (samozřejmě proto, aby nebyl sám ve vedlejším pokoji a předvedl se návštěvě) a pak spokojeně začal chrupkat u mě v náručí...

A já se ptám: Tropí si z nás to dítě snad blázny?

úterý 30. ledna 2007